Boneyard je na světě

 

Byla to tak milá práce z krásného materiálu, že jsem si ji ani nestihla pořádně užít a bylo hotovo. Asi si objednám další klubka a budu plést znovu, třeba se najde někdo, komu by se taky líbil.

 Použila jsem jedno a kousek klubka Toscy Light a vyšla z toho chumlací velikost 140 cm nejdelší strana a výška trojúhelníku 63 cm.

 Moc se mi líbí to dvojité melírování příze a množství barev.

 Dopletla jsem v pravý čas, protože právě dneska poprvé padal sníh.

Ikdyž ono to vypadalo spíš jako polystyren...

Boneyard

Získaly si mě vlněné sestry... Ne že bych se vrátila k pletení jen kvůli nim, ale líbí se mi ta myšlenka, že v tom člověk není sám. Ani v pletení.

Teprve začínám objevovat možnosti virtuálna v pletací oblasti a asi mi bude chvilku trvat, než si zvyknu, že za návody se většinou platí, bez znalosti angličtiny si člověk poplete jenom omezeně, že rozpletenému svetru se říká projekt a příze, které se mi líbí, jsou tak nějak drahé, nebo co. Matně si vzpomínám, že dřív jsem pletla, protože mě to těšilo a ještě jsem tím ušetřila.Tak teď mě to těší. Ale jak říká moje vlastní vlněná sestra, život je příliš krátký na to, abychom pletly z levných materiálů. Takže dvě klubka jsou doma, chvilku je budu obcházet a kochat se všemi těmi barvami, kterými září,   a pak se radostně pustím do šátku....teda vlastně do Boneyardu... a budu se s tím courat co nejdéle, abych si to řádně užila...

 

Dárek

Zima téměř na krku a já začínám vyrábět dárky, protože až se Vánoce zeptají, nedám se zaskočit a pohotově vytáhnu ze zásob nějakou tu tašku, svítilničku, mýdlo nebo kdo ví, co mě ještě napadne vytvořit. Tašky měly loni slušný úspěch, a tak jsem oprášila střih a z látky, která mi padne do oka, jich občas pár ušiju. Princip je jednoduchý, šití snadné, ale jelikož je kapsa vypodšívkovaná, švy francouzské a knoflík perleťový, tak výsledek snad neurazí. Tahle látka není japonská ani americká, ale líbila se mi barevnou kombinací i mickama prohánějícíma se po střechách.

Jsem blogerka amatérka a překvapilo mě u některých zkušených kolegyň, že vyhlašují na svých blozích různé soutěžní akce a losování...ale to je technicky nad mé síly. Bojím se, že můj počítač snad ani generovat neumí a raději ho tím nebudu zatěžovat. 

Ale mám nápad: jednu tuto kočičí tašku věnuji prvnímu regulérnímu návštěvníkovi ( no ona to bude asi spíš návštěvnice), který se sem odváží a napíše historicky první komentář. Anebo stačí pozdrav...i to bude pro mě svátkem.  

Takže tady ji máte...

 Těším se na vás!