Na pláže, pojďme na pláže...

Ne že bych si chtěla nadebíhat tak moc, ale vrátila jsem se na skok k oblíbenému čistému materiálu, což jsou vojenská prostěradla z army shopu. Na konci února jsem pozvána na naši místní rukodělnou výstavu a pár polštářů se hodí. Zjistila jsem, že se od patchworku vzdaluju čím dál víc. Naučila jsem se díky patchworkovým kurzům hodně, ale je to na mě nějak moc divoké. A taky je pro mě nadlidský výkon, rozhodnout se pro ty správné barvy a ladění. Takže z toho vycházejí spíše věci jednodušší a čistější.

Slunce v duši a srdce na dlani :)

Len zelen...

Úžasný, naprosto nevyžehlitelný materiál, kterého se ke mně dostalo slušný kus. Takže si vyhraju ještě dlouho. Ptáčkové jsou natisknuti silikonovými razítky textilní barvou a rožky taštičky jsou z kůže. Len a kůže...to je mi velice milá kombinace. Nemůžu si pomoct, ale koženka mi prostě nejde pod ruku.

 Vnitřek vyztužen, vyložen podšívkou.

 A lněná příroda podruhé...vlastnoručně vyšito, dokonce podle vlastního návrhu (foceno za dlouhého zimního večera pod žárovkou, tož proto ta teplota barvy)

 A zde prosím ušito, pro radost, trochu té holčičí romantiky:)

 A tohle je holá realita. Kdepak rozkvetlá louka...bylinková spirála zmrzlá, spící tak tvrdým spánkem, že za temných nocí je slyšet, jak chrápe. To budou mít ty bylinky teda v létě sílu :).

Jedna pro mě, jedna pro tebe...

Oblíbila jsem si malé kabelky. No, ony to jsou spíš takové kosmetické taštičky přes rameno. Nedá se v nich mít nepořádek a nepotřebné věci, netíží, nepřekážejí, jsou ušité ajn cvaj a vůbec...mám jich několik a už jsem nakazila i některé kamarádky, takže s radostí šířím a šiju na jejich přání.

 Stromová je moje. Tato látka se myslím obzvlášť povedla. Jak by řekly některé virtuální kolegyně "tato látka mě baví". Ale to mi rve uši a drásá srdce češtináře, protože bavit nás může pouze nějaká činnost, látka se může tak maximálně líbit. Mně se tedy líbí moc. I její negativní verze, na kterou taky brzy dojde.

Tady je vidět drobný kaz v tisku, kterého jsem si všimla až po ušití. Kde by mě napadlo, že je to vlastně 2. jakost, když stála tolik peněz a nakupovala jsem v super obchodě. Kdysi by to byla partiovka za poloviční cenu, dneska je z toho prodejce snad schopen udělat přednost a ještě přihodí přirážku za originální kus.

 A tady verze s divokou lesní zvěří pro milou kamarádku.

 I jsem si říkala, že bych vložila postup práce, rozměry a tak. Ale jelikož tento blog skoro nikdo nečte a když už, tak jsou to návštěvníci z dalekých zemí, tak to asi nemá smysl. A mně samotné stačí načmárnutý návod v bloku.

Jen tak pro zajímavost...poslední snímeček je pořízen objektivem Carl Zeiss Pancolar 1,8/50 mm ze sběrného dvora. Jistěže, bylo potřeba pořídit redukci za 150,- Kč, aby to páslo na náš rodinný Canon, ale vypadá to, že si s ním vyhrajeme. No co všechno ti lidi dneska nevyhodí...

Přeji všem světlé zítřky.

Novinky

 Do nového roku s novými sto pro zbytkovými podkafíčky. Konečně došlo i na kovářovu kobylu a můžem si dát až osm kafíček najednou...no nemáme my se skvěle?

 A tady letošní ježíšek. Dřevěný. Jehlice vlastnoručně vyrobené rukou manželovou. Nevím, jestli je název "ponožkové" tady úplně vhodný, protože tloušťka jehlic je 12 mm a to by ty ponožky teda musely vypadat. Spíše bych jim říkala čepicové, protože jsem k nim přikoupila od Dropsu nejtlustší přízi, co měli, a bude se plést čepice.

Jehlice jsou z bukového dřeva a jsou opět a také recyklované a to konkrétně ze šprušlí z dětské postýlky. Napuštěné včelím voskem a lněným olejem a nebála bych se je zhodnotit jako luxusní kousek. Kdepak KnitPro... Kdyby se někomu z Vás hodily, tak se ozvěte, pár šprušlí v dílně ještě zůstalo.

 A na závěr důvod mé delší bloggové odmlky. Už je z ní slečna a je Vám to tak neuvěřitelně šikovný a laskavý pséček, že už pomalu zapomínáme na všechny škody napáchané na naší obuvi, na květinové výzdobě terasy a podobné nepodstatné věci.

A teď huráá na čepici...

Echo Flower Shawl...

je na světě. Nejsem moc fanouškem anglických názvů, takže pro mě je to krajkový letní šátek. Návod seděl perfektně, jen zakončení jsem zvolila jiné, pružné. Šátek je upleten z tyrkysové Drops Lace a spotřebovala jsem jedno a půl klubka, tedy necelých 80 g. Příze je směsí alpaky a hedvábí, a přestože už při slově alpaka mě kouše celé tělo, tak tato kombinace je nekousavá, hladká, lehká, přítulná.

 V návodu jsou dvě velikosti šátku. Já jsem si dopřála verzi s 13 opakováními vzoru. A výsledek je táákhle veliký.

 A přitom velice skladný a jemný.

 Na detailu jsou vidět nopky, které se mi zdály při této tloušťce příze dostatečné 7oké.

 ...důkaz o lehkosti šátku a šikovnosti fotografa.

 A když už jsem si s tím tak pohrála, tak si podle vzoru starých shetlendských pletařek zaslouží každý výrobek svůj lněný pytlík.

Vím, že k dokonalosti shetlendských krajek mám daleko, ale zkouška se snubním prstenem proběhla úspěšně. Ikdyž práce starých krajkářek vlastně musely být jednou tak jemné, protože pletly většinou čtvercové plédy a můj šátek je pouze trojúhelníkový. Ale prstenem prošel lehce :)

Děkuji Vlněným sestrám za další krásný návod. Vlastně jsem takový šátek vůbec nepotřebovala, ale ta práce je naprosto skvělým cílem.

Dáma nechodí s igelitkou...

Tesco igelitka má podle mě ideální rozměry. Ale materiál nee. Takže podle tesco vzoru vznikla další várka tašek nákupek, které mám sama oblíbené, protože jsou praktické a skládací k tomu. Z vlastní zkušenosti vím, že pro paní učitelky je taška na konci roku ideální dárek, protože není lehké všechno to poslední den pobrat a přestěhovat domů. Takže kdyby Vám nějaká padla do oka, jsou vystaveny i na Fleru. 

Léto budiž pochváleno :)

Dvojitá terapie

Opět pletu s Vlněnými sestrami. Jejich překlady návodů jsou pro mě jako neangličtinářku přímo darem z nebes. Zkoušela jsem plést i podle Dropsu, ale když třetí návod neseděl, tak jsem to zavrhla. Asi je potřeba postup nejenom přeložit, ale i vlastnoručně odzkoušet. Takže si užívám pletení krajkového šátku z alpaky a hedvábí. A občas s přidaným kočičím chlupem, protože pletu v těžce alergenním, ale zato vrnícím a hřejícím prostředí.

Líbí se mi krajkové vzory. Každá řada má jiný rytmus a ta radost, když to na konci řady vyjde, jak postup káže!